Page 79 - PROJEKT CELÉ KS3 - České noviny

Vystudovaná historička a filozofka patřila mezi zakládající členy sociologie na Filozofické fakultě UK. Od roku 1956 byla členkou KSČ. Angažovala se například na podzim roku 1967 po zastavení vydávání Literárních novin, kdy přemlouvala kolegy, aby zůstali ve Straně a podpořili novou reformu. V roce 1969 ze Strany vystoupila. Doba členství Šiklové v KSČ je v některých publikacích uváděna nepřesně. Po propuštění z univerzity pracovala jako uklízečka. Pokračovala v samostudiu a dávala konzultace studentům. Na začátku 70. let si našla místo jako sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat pod svým jménem, a kde se zapojila do disentu.
PODÍVEJ SE, JIŘINKO, JEN SE NIKDY NEPLEŤ DO POLITIKY. VIDÍŠ JAK TO DOPADLO S TOU MILADOU HORÁKOVOU.
matka Jiřiny Šiklové
Od 70. let také spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa. Podepsala Chartu 77. V normalizačních letech byla perzekuována a od května 1981 byla vězněna za pašování nelegální literatury. Byla také obviněna z podvracení republiky ve skupině ve spojení se zahraničím. Na svobodu byla z vazby propuštěna koncem března 1982. Spolupracovala také s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury v Scheinfeldu, kde na zámku Schwarzenberg shromažďoval Vilém Prečan veškerou exilovou a samizdatovou literaturu.
V roce 2009 kandidovala za Stranu zelených ve volbách do Evropského parlamentu, v roce 2010 pak vedla kandidátku Zelených za Královéhradecký kraj ve volbách do Sněmovny. Ani v jedněch volbách však Strana zelených nezískala dostatek hlasů. Zastávala se myšlenky na vybudování radarové vojenské základny Spojených států v České republice. Odpor Čechů k přijímání uprchlíků odůvodňovala nedostatkem vzdělání a myšlenkovou zakořeněností v dobách komunismu a vyzývala lidi, aby se nebáli islámu.
76