Page 76 - Sokol-Telovychova+Sport-Bohunovice-kor3

když se stal přeborníkem olomoucké župy. Jako příklad významného úspě- chu je možno uvést družstvo Sokolů Moravské Loděnice na mezisletových závodech ve cvičení na nářadí v Praze v roce 1936. Bylo to jediné vesnické družstvo. Jsou dochována i konkrétní jména tohoto slavného družstva. Pod vedením Miroslava Skácela ho tvořili: František Král, František Rotr, Karel Vychodil, Jan a Ladislav Bernatští, Stanislav Cenkl a Ščurka (posila z Holi- ce). Obsadili vynikající 6. místo a navíc F. Král a F. Rotr obdrželi medaili za cvičení.
Těžkým obdobím pro celou společnost, a tím i pro Sokol, byly obě světo- vé války (první 1914–1918, druhá 1939–1945). Po vypuknutí první světové války v létě 1914 se snížil počet Sokolů v Moravské Loděnici na 44. Celkem 66 mužů odešlo na frontu. Z členů výboru zůstal doma jen Jan Fryčák. V roce 1916 měla jednota jen 21 mužů. V 1. světové válce padli S. Beneš, J. Bený- šek, J. Čtvrtlík, F. Dvorský, J. Hradil, F. Loutocký, M. Mlčoch a J. Veselský. Na konci října 1918, na počest vzniku Československé republiky (po prohře ve válce a následném rozpadu Rakouska-Uherska) Sokolové uspořádali průvod vesnicí do sokolovny, kde starosta Sokola Vaníček promluvil o vzniku nového státu – Československa. V sokolovně byla na začátku dvacátých let umístěna pamětní deska se jmény Sokolů padlých ve válce.
K výrazným osobnostem v rolích starostů Sokola patřili v prvním de- setiletí existence Československé republiky Josef Juránek a Vojtěch Jelínek, ve třicátých letech (od roku 1932) Vladimír Fryčák z Trusovic, od roku 1936 Bohumil Lakva. Za druhé světové války starosta Sokola Albert Benýšek za po- moci dalších Sokolů úspěšně ukryl část sokolského nářadí. Veškerý spole- čenský život byl za nacistické okupace omezen, zájmové organizace a poli- tické strany byly rušeny. Činnost Sokola byla úředním nařízením zastavena 14. dubna 1941. Sokolský majetek bylo nařízeno zabavit.
Během 20. století bylo na budově sokolovny provedeno několik sta- vebních úprav. Zejména připomínáme přístavbu jeviště v roce 1921, neboť od roku 1920 se po stabilizaci společenských poměrů s rozpadem habsburské monarchie a vznikem nového státu, Československé republiky, velmi aktivně dále rozvíjela činnost divadelního odboru. Celou stavbu řídil tehdejší starosta Sokola Josef Bajer. Náklady na tuto práci činily 140 299 korun tehdejší měny. Byla to částka vysoká a sokolská organizace ji splácela Rolnické záložně násle- dujících dvacet let. Vedení Sokola nechalo v této době ještě vytvořit sádrové busty zakladatelů sokolského hnutí Tyrše a Fügnera, které byly umístěny na vysokých podstavcích po stranách jeviště.
76