Page 8 - Sokol-Telovychova+Sport-Bohunovice-kor3

jejíž moc sahala až do 19. století na velkou část Balkánu, konkrétně šlo např. o Srby, Bulhary, Řeky). Proces národní emancipace patřil k výrazným dobo- vým trendům v průběhu 19. století a přetrvával do století dvacátého. Češi dosáhli národní svobody a státní samostatnosti po první světové válce, v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko a vzniklo několik samostatných států, mezi nimi i Československo.
Jen stručně zmiňme další velmi významné trendy. Pokud jde o další ten- dence k emancipaci, čili zrovnoprávnění, tak v této době nacházíme mnoho prvních dokladů ve věci úsilí o zrovnoprávnění žen s muži. Tedy mluvíme o historických kořenech počátků feminismu. Jinak řečeno, snahy žen mít možnost dělat to, co muži, což v 19. století nebylo vůbec samozřejmé – chodit do všech typů a stupňů škol, věnovat se výdělečné práci, své profesi, veřejné a společenskopolitické činnosti. Hlavním úkolem a taky cílem každé ženy bylo vdát se a být dobrou manželkou, matkou a hospodyní. Ale postupně začínají mít i ženy zájem o věci, které dosud patřily pouze do mužské sféry. Tedy u počátků feminismu stojí úsilí o to, aby se dívky mohly dál vzdělávat, neboť dosud střední a vysoké školy byly pouze pro chlapce. A v tomto kontextu se ženy postupně zapojují i do tělovýchovných aktivit, cvičení a sportu, které jim ve starší době také bylo odpíráno (např. varováním, že to bude škodit jejich zdraví).
V oblasti hospodářství dochází k novým výrazným jevům a procesům, kterým se říká nástup další fáze průmyslové revoluce, spojené s industrializací a urbanizací. Doba druhé poloviny 19. století je dobou, kdy zaznamenáváme proměnu podoby měst. Se vznikem továren, nejčastěji na okrajích měst, sou- časně vyrůstaly na předměstích tzv. dělnické kolonie, tj. velmi malé skrom- né domky, kam se stěhovali dělníci, přicházející často z venkova. Využívali poměrně rozsáhlé nabídky práce v továrnách, které dělnickou pracovní sílu nutně a logicky pro své fungování potřebovaly. S rozvíjením průmyslu přibý- vali ve městech příslušníci nové společenské vrstvy – průmyslníci, továrníci, bankéři, čili podnikatelé. Tito lidé měnili dál tvář měst budováním vilových čtvrtí, kde bydleli.
Aspoň několika výše naznačenými opravdu novými trendy, které přiná- šelo 19. století, jsme si přiblížili společenské prostředí a dobovou atmosféru, ve které patří k těm „novotám“ i stále širší zájem veřejnosti o pohyb, tělocvik a pak jednotlivé sporty. A z výkladu bude dále patrno, že mnohé trendy se vzájemně prolínaly a ovlivňovaly.
8