Page 80 - Sokol-Telovychova+Sport-Bohunovice-kor3

sociálním spektrem, se těžkosti nevyhnuly ani sokolské jednotě. Na budovu sokolovny byla v roce 1932 podána exekuce. Hrozilo tedy odprodání budovy. Tuto hrozbu ztráty své sokolovny ovšem členové loděnické organizace nechtěli připustit. Naplno se opět projevila vzájemná sokolská solidarita a smysl pro společnou sokolskou věc. Zejména tehdejší starosta sokolské jednoty Vladimír Fryčák z Trusovic zapůjčil 34 000 Kč ze svých soukromých zdrojů. I další členové půjčili relativně vysoké částky. Splácení dluhů probíhalo ještě ve čty- řicátých letech v době německé okupace, za Protektorátu Čechy a Morava. Takže vstřícným Sokolům se v tuto dobu vracely koruny protektorátní, méně hodnotné, z prostředků získaných ilegálně, „na černo“. Všechny způsoby zís- kávání peněz v této době nejsou známé, ale fakt je ten, že půjčky byly všem členům splaceny.
K dalším úpravám sokolovny došlo hned po skončení druhé světové války. V roce 1945 se rozšířilo hlediště o nový balkon. Promítací kabina byla umístěna do vysunuté přístavby provedené nad vchodovými dveřmi. Tím se zvětšil počet křesel pro návštěvníky kina či divadla o sedmdesát. Stále ale velikost sokolovny nebyla vnímána jako dostačující pro znovuoživený sokol- ský život. Uvažovalo se o dostavbě bočního sálu. V roce 1947 bylo ve výboru Sokola rozhodnuto rozdat členům dotazníky s cílem zjistit, zda souhlasí s do- stavbou a kolik by byli ochotni a schopni připsat podílů na tuto stavební akci. Předběžný rozpočet je dochován – činil tehdejších 400 000 korun. Vrátilo se 142 dotazníků vyjadřujících souhlas s dostavbou (z celkového počtu členstva 314). Nakonec k akci nedošlo. Zejména starší Sokolové ještě dobře pamatovali velmi zdlouhavé splácení dluhu z přístavby jeviště na začátku dvacátých let.18
Tedy shrnuto, v první polovině 20. století, zejména v době první Česko- slovenské republiky, se zaměření činnosti Sokola výrazně rozšířilo. Už bylo doloženo, že v této době patřilo k významnému rozšíření aktivit Sokola pro- vozování ochotnického divadla – v daleko větším rozsahu a s velkým zájmem mezi členy, než tomu bylo v předchozí době.
Dalším rozšířením zájmu za první ČSR bylo nadšení pro fotbal, který začal být obecně velmi oblíbeným sportem.19 V Bohuňovicích vznikl fotbalo-
18 Až o roky později Sokolové ve velkém počtu litovali, že přístavba nebyla provedena, neboť řešení nanční otázky se jim v dalších společenských vývojových poměrech bývalo zdálo být nakonec snad- nější. Z výpovědí Františka Běhala.
19 Počátkyfotbalujakosportunacházímevesvětěvedruhépolovině19.století.DoČechsepovědomí o fotbalu a první fotbalové hry dostávají na sklonku 19. století. V roce 1901 byl založen Český fot- balový svaz. První fotbalový klub v Olomouci vznikl v roce 1905 (první kluby vznikly v Hodolanech a v Hejčíně).
80