Page 11 - sliByMesFinal_Neat

Probuď se alespoň ve stínu stély
Do nezměrna nevýznamu
Ve vzduchu bude jaro
Jektající cypřišovými zuby

A ta z té stély
Sešla k splavu
Sešla z mysli

Spatříš její hlavu
K východu hledí sysli
Ani památky po stéle střely

Matrice úsvitu
To nejdražší
Co lze mít
Je to nemít

Teprve pak jako prázdný rak
Lze couvat ke zdroji svitu
A stín klást před své nohy

Plát pastvou včel
A představu světla
Přinést do královniny komnaty

Oč jinačí ve své stejnosti
Sličná bytelnost sní
O městě základu
Ve vlnobití úsvitů

Jiný předpis drkotá
Ústraními skryta
A zatímco zažloutlá lejstra
Potápí se v kal
Nic na chvíli nevzniká

Dovršením se zříci neúplnosti
A další den nebýt už kořistí

Úsvit nyní odhalil
Obávané tělo řeky
Na jejíž pleti nedrží čas

11