Page 11 - First Class: Cesta proti moci, nemoci i bezmoci (ředitel projektu Tomáš Kašpar)
P. 11

FC     vlastní cestou v byznysu



                 - co se stalo -                                  - co mu to dalo -



          přičemž ve dvou byty prodají a ve dvou pronajímají. Vědí, jak   • umět rychle počítat
          opomíjenou klientelou jsou lidé, kteří chtějí nově bydlet, a při-  „Naučil mě to Jiří Muška. Říkal: ‚Pak budeš
          tom se nezadlužit hypotékou, protože nevidí do budoucnosti,     hned vědět, co se vyplatí, a schopný ihned
          nebo si peníze chtějí užívat jinak, například k cestování.“     argumentovat a rozhodovat.‘ Je sice hezké
          Jasně, nájemní bydlení. Chtělo by se říct, že ho všichni známe.   dělat něco příjemného, ale podnikání není
          Ale Tomáš Kašpar přišel s něčím novým. „V Česku se pronají-     hobby – musí mít ekonomický smysl.”
          mají hlavně kompromisní byty. Musíte se smířit třeba se sta-
          rými okny, válendou po babičce. A jakmile se v nabídce reali-   • mít Nadhled. „Muškovi mnohokrát
          tek objeví opravdu slušný nový byt, ihned se po něm zapráší. 
          Navíc do mladých je systematicky vtloukáno, že musejí           odborníci říkali, ať něco nedělá a že mu
          něco vlastnit. Snad je to pozůstatek socialismu, kdy jsme       to finančně nevyjde. Ale on měl skvělou
          nic neměli, a tak jsme si mysleli, že něco mít MuSíMe.          intuici, protože toho měl v podnikání dost
          Mladí se pak hrnou do koupě vlastního bydlení, na které         za sebou. Dokázal protiargumentovat:
          nemají našetřeno. Průměrná hypoteční splátka v Česku            ,No a co, že na tom budu déle prodělávat?
          následně převyšuje průměrnou mzdu, což spěje k nevy-            Mezitím vydělám jinde.' Tím i mě naučil
          hnutelným osobním tragédiím, a to si ještě klíčem ode-          nezaměřovat veškerou pozornost na je-
          mykáte pouhý holobyt, který si musíte zařídit.“                 den projekt, ale vnímat souvislosti, celek.”
          A tak se Tomáš Kašpar postavil mezi tyto dva světy. Rozhodl
          se překonat Albertov a s Vítězslavem Valou, spolumajitelem
          firmy SIKO, vymysleli koncept Luka Living rental apartments.   „V obou projektech – Albertov Apartments
          Nájemní byt, který není nutné modernizovat – je totiž nový.    i Luka Living – jsem zúročil řadu zkušeností
          A současně ho není nutné ani zařizovat – už totiž má veškerý   z dosavadního života. Na Lukách je metro
          nábytek i elektrospotřebiče. Nastěhovat se dá jen s igelitkou.   vlastně součástí bydlení. Vestibulem stani-
          „Je to něco jako dlouhodobý hotel. Dům má recepci, ostrahu,   ce je to jen deset metrů do domu. Suchou
          garáže a kompletní vybavení. Je ideální pro toho, kdo by za   nohou pod jednou střechou jsou také lé-
          nějaký ten rok chtěl jít bydlet do vlastního, ale zatím nechce,   kárna, drogerie, pizzerie, bankovní služby.
          a i po tu dobu hodlá bydlet hezky. Nemusí tedy, jako do běž-  A když jim zavoláte, přinesou Vám nákup
          ného nájemního bytu, na přechodné období kupovat sedačku,    klidně až na pokoj. Tak komfortní to je.”
          která se mu následně nemusí hodit do vlastního bytu, nebo 
          pračku, kterou by pak musel náročně stěhovat.“                  • obJevovat. „Bezprostředně po same-
          Odpadky nemusíte snášet nikam do popelnice. Každé patro
          má svůj shoz tříděného odpadu. Ne svoz, shoz! Vyjdete s ko-     tové revoluci se vykládalo, že my, kterým
          šem na chodbu a vysypete jej do šachty ve zdi.                  v té době bylo kolem dvaceti let, budeme
          Nebo nemusíte větrat. Každý byt je vybaven rekuperační jed-     ztracená generace. Přitom já bych dneš-
          notkou. Prostorem volně cirkuluje čerstvý vzduch, aniž byste    ním mladým upřímně přál zažít komunis-
          otevírali okna. A takových vychytávek má Luka Living plno.      mus a následně zvednutí železné opony.
          Třeba sklopné postele, v malých garsoniérách šetřící prostor.   Připadal jsem si jako zvíře, které bylo roky
                                  „Zákazníci jsou nadšeni a skoro         držené v kleci – a najednou vypuštěné.
                                      všechny byty projektu jsou          Při první příležitosti jsem vyjel do zahraničí,
                                        už pronajaté. Zdá se, že          a tam jsem měl oči dokořán. Ihned jsem
                                          se vyplácí jít s kůží           viděl tolik podnikatelských nápadů, které
                                            na trh a nenechat             by se tady uplatnily. A to platí neustále...
                                             se odradit,“ říká            Jenže dnešní mladí se mi někdy zdají jako
                                              Tomáš Kašpar.
                                              Za rok padesáti-            zvěř zvyklá na volný výběh. Mají sice stej-
                                              letý muž, který             nou příležitost cestovat, podnikat, učit se
                                              má život bohatý             v zahraničí jako my, jenže je to ani neláká.
                                              na odvahu, pro-             Dnešní mladí vyjdou školu a lomí rukama,
                                              to i na zkušenos-           že nevědí, co dělat. Nemají ambice, jako
                                             ti, ponaučení                by zase byla železná opona a jen jeden
                                            a úspěchy.    n               možný směr – obyčejné zaměstnání.”


       (22)
   6   7   8   9   10   11