Page 12 - Sokol-Telovychova+Sport-Bohunovice-kor3

3 Sokolské hnutí
Počátky sokolského hnutí ve druhé polovině 19. století souvisejí s rozmachem českého národního společenského života. V rakouské monarchii, jejíž součástí české země byly, se na počátku šedesátých let 19. století s pádem Bachova absolutismu uvolnily společenské poměry. Nastal všeobecný rozmach českého národního hnutí, dovršovalo se politické, hospodářské, společenské a jazykové obrození českého národa. Rozvíjelo se české písemnictví, politický tisk a spol- kový život. Byly zakládány různé vlastenecké spolky.3 Jedním z tohoto druhu spolků byl i námi sledovaný Sokol. Vznikl jako první česká tělovýchovná organizace v tehdejší habsburské říši. U jeho založení stáli dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner4, podporovaní významnými osobnostmi tehdejšího českého veřejného života. První jednotou byl Sokol Pražský, založený 16. února 1862. Sokolské hnutí se rychle rozrůstalo, současně s rozvojem národních emancipač- ních snah.5 Ještě v tomto roce vzniklo dalších devět sokolských jednot.6 V dal- ším roce vzniklo pět jednot a první sokolská organizace mezi Čechy žijícími v zahraničí – „Južni Sokol“ v Lublani ve Slovinsku. V roce 1865 existovalo 20 sokolských jednot a první sokolská jednota vznikla mezi početnou skupinou českých vystěhovalců žijících v Severní Americe, ve městě St. Louis. Pokud jde o náš nejbližší region, tak v Olomouci byl Sokol založen v roce 1870.
Miroslav Tyrš cítil potřebu sjednotit všechny sokolské organizace. Usilo- val o vytvoření Spolku sokolských jednot, ale rakouské státní úřady nevydaly povolení k vytvoření jednotné sokolské organizace. Tyrš se rozhodl tedy pro- pojovat jednotlivé organizace jiným způsobem. Každý rok vydával statistic- ké přehledy o stavu všech jednot. Jejich součástí byly pokyny pro cvičební činnost. Vysílal do jednot cvičitele, organizoval výlety a veřejná vystoupení v různých místech. V letech 1867–1868 vydal české tělocvičné názvosloví, v letech 1868–1871 pak tělocvičnou soustavu v knize Základové tělocviku. Od roku 1871 vydával časopis Sokol. V jeho prvním čísle uveřejnil významný programový text s názvem Náš úkol, směr a cíl. Ten se stal trvalým vodítkem
3 Často se jmenovaly Beseda, byly zpravidla spojené se zpěvem.
4 Miroslav Tyrš (17. 9. 1832 – 8. 8. 1884). Jindřich Fügner (10. 9. 1822 – 15. 11. 1865).
5 Podrobněji k sokolství viz Waldauf, Jan: Sokol, malé dějiny velké myšlenky. Luhačovice 2007. 6 V Brně, Čáslavi, Jaroměři, Jičíně, Kolíně, Kutné Hoře, Nové Pace, Příbrami, Turnově.
12