Page 13 - Sokol-Telovychova+Sport-Bohunovice-kor3

pro všechno sokolstvo do budoucna. V roce 1863 zřídil Tělocvičný ústav pro hochy, v roce 1869 dal podnět k založení Tělocvičného spolku paní a dívek pražských, tedy k první tělovýchovné organizaci pro ženy. Z Tyršova podnětu byly v sokolských jednotách zavedeny přednášky a rozhovory o věcech sokol- ských, což se stalo základem pro sokolskou vzdělávací činnost.
V Sokole se od jeho založení cvičilo na nářadí, dále prostná, pořadová cvičení, běh, skoky, zápas a šerm. Oblíbené a časté byly pěší výlety po okolí. Už v šedesátých letech se pěstovala lehká atletika, v některých jednotách také plavání a veslování, bruslení a sáňkování, o něco později lyžování a cyklistika. Na začátku sedmdesátých let, necelých deset let po založení, bylo ve 120-ti jednotách zapojeno přes 11 000 členů. Pokud jde o sociální strati kaci člen- stva, tak nejvíce bylo řemeslníků a živnostníků (51 %), pak byli obchodníci (12%), úředníci (8%). Na venkov se Sokol dostával zhruba o 20 let později a pomaleji, nejčastěji až na konci 19. století, někde až na počátku 20. století. V sedmdesátých letech z více důvodů poklesla sokolská činnost, mj. i z důvo- du perzekuce ze strany rakouských úřadů, nebyl dostatek cvičebních nářadí a vůbec prostředí ke cvičení, nedostatek cvičitelů. Některé sokolské jednoty se přeměňovaly na hasičské spolky, tehdy nabírající na popularitě. V osmde- sátých letech se situace Sokola začala vylepšovat.
K výročí 20 let od založení Sokola (v roce 1882) svolal Tyrš do Prahy sokolské jednoty k jubilejní oslavě. Šlo o první sokolský slet. Konal se na Stře- leckém ostrově, Tyrš sám řídil cvičení. Celkem 720 mužů cvičilo prostná, 40 družstev cvičilo na nářadí, v průvodu šlo 1 600 Sokolů v sokolském kroji ze 76 jednot a s 56 sokolskými prapory. Jako hosté ze zahraničí přijeli zástupci sokolských jednot ze Slovinska, Chorvatska a Polska. Česká veřejnost byla akcí nadšena.
V roce 1889 se podařilo u rakouských úřadů dosáhnout povolení na za- ložení centrální organizace pro české země – vznikla Česká obec sokolská. Sdružovala 185 jednot v 11 župách s počtem 21 740 členů. V roce 1892 byl založen Spolek sokolských žup i na Moravě. Rakouské úřady v roce 1896 povolily ustavení Svazu českoslovanského sokolstva, v němž byly sdruženy Česká a Moravskoslezská obec sokolská a župa Dolnorakouská. Tímto bylo sdruženo do jednoho centra všechno české sokolstvo v Rakousku – Uhersku. Svaz měl tehdy 41 300 členů ve 435 jednotách. V roce 1908 byl ustaven Svaz slovanského sokolstva. Jeho členy byly Česká obec sokolská, Svaz chorvatské- ho sokolstva, Svaz slovinského sokolstva, později se do něj přihlásili Bulhaři, Poláci a Srbové, v roce 1912 Rusové.
13