Page 14 - Sokol-Telovychova+Sport-Bohunovice-kor3

Před první světovou válkou se konaly v Praze ještě druhý všesokolský slet (v roce 1891), třetí všesokolský slet (1895), v roce 1901 čtvrtý všesokolský slet. Pátý slet se konal v roce 1907 a šestý v roce 1912. Tento byl zároveň Prvním sletem Svazu slovanského sokolstva. Bylo zde přítomno obrovské množství hostů ze zahraničí. Prostná cvičilo 4 470 cvičenců z řad žactva, 1 065 z řad dorostu, 11 120 mužů, 5 450 žen, v průvodu šlo v krojích 17 700 Sokolů. Slet sledovalo zhruba 300 000 diváků. Byla to ohromná mezinárodní akce, která měla i velký národně politický význam v závěrečném období exis- tence Rakousko-Uherska. Zahraniční pozorovatelé a novináři psali, že Sokol představuje ukázněné a dobře zorganizované národní vojsko. Národně poli- tický a v jistém směru protirakouský náboj tomuto sletu dodalo rozhodnutí České obce sokolské, že nepozvou císaře Františka Josefa I., nesměla se hrát rakouská hymna, mezi sletovými prapory nevlály rakouské. Máme zde tedy jeden z dokladů toho, že Sokolové se vedle cvičení velmi uvědoměle věnovali podpoře veškerých českých národně politických aktivit.7
Sokolové často jezdili na cvičení i do zahraničí. Ze světa přijíždělo mnoho návštěv (na cvičení či na sokolské výlety) do českých zemí – hlavně do Pra- hy, ale i do jiných měst. Sokolské hnutí ale i vůbec veškeré hnutí tělocvičné a sportovní bylo už před první světovou válkou na přelomu 19. a 20. století velmi mezinárodně propojené a komunikovalo spolu.
V první polovině 20. století se pak konaly ještě všesokolské slety v Praze v letech 1920 (7. slet), 1926 (8. slet), 1932 (9. slet), 1938 (10. slet) a 1948 (11. slet). V době komunistické vlády v Československu se slety nekonaly, neboť Česká obec sokolská byla rozpuštěna. Slety byly obnoveny na počátku devadesátých let 20. století po pádu komunistické vlády a obnovení činnosti České obce sokolské.
7 Podrobně viz Kozáková, Zlata: Sokolské slety. 1882–1948. Praha 1994.
14