Page 283 - Ίστοριών τα σωζόμενα • Historias (Libros I-IV)
P. 283

δεῖν  γὰρ  ἢ  νικᾶν  ἢ  θνήσκειν  ἢ  τοῖς  ἐχθροῖς  paralelos.  Era  inevitable,  pues,  vencer,  morir  o
       ὑποχειρίους  γενέσθαι  ζῶντας.  εἶναι  δ᾽  ἐκ  μὲν  caer vivos en manos de sus enemigos. 4 El premio
       τοῦ νικᾶν ἆθλον οὐχ ἵππους καὶ σάγους, ἀλλὰ  del  triunfo  no  consistía  en  caballos  ni  en  sayos,
       τὸ      πάντων          ἀνθρώπων          γενέσθαι  sino en convertirse en los hombres más felices: se
       μακαριωτάτους,  κρατήσαντας  τῆς  Ῥωμαίων  apoderarían de las riquezas de Roma.
       εὐδαιμονίας,  [5]  ἐκ  δὲ  τοῦ  μαχομένους  τι  5  Si  en  el  combate  les  pasaba  algo      104 ,  habrían
       παθεῖν,  διαγωνιζομένους  ἕως  τῆς  ἐσχάτης  luchado hasta el último aliento por la más bella de
       ἀναπνοῆς      ὑπὲρ  τῆς  καλλίστης          ἐλπίδος  las esperanzas, y acabarían su vida en la pelea, sin
       μεταλλάξαι τὸν βίον ἐν χειρῶν νόμῳ, μηδενὸς  haber sufrido otra calamidad.
       κακοῦ λαβόντας πεῖραν, [6] τοῖς δ᾽ ἡττωμένοις  6 Pero los vencidos o los que huyeran por amor a
       καὶ διὰ τὴν πρὸς τὸ ζῆν ἐπιθυμίαν ὑπομένουσι  la  vida  o  eligieran  vivir  de  otra  forma
       φεύγειν ἢ κατ᾽ ἄλλον τινὰ τρόπον ἑλομένοις τὸ  participarían de todos los males y desgracias.
       ζῆν  παντὸς  κακοῦ  καὶ  πάσης  ἀτυχίας
       μετασχεῖν.  [7]  οὐδένα  γὰρ  οὕτως  ἀλόγιστον  7 Si recordaban la longitud del camino efectuado
       οὐδὲ νωθρὸν αὐτῶν ὑπάρχειν, ὃς μνημονεύων  desde  sus  patrias  respectivas,  el  número  de
       μὲν  τοῦ  μήκους  τῆς  ὁδοῦ  τῆς  διηνυσμένης  ἐκ  guerras que hubo de por medio, si consideraban
       τῶν  πατρίδων,  μνημονεύων  δὲ  τοῦ  πλήθους  la  anchura  de  los  ríos  que  habían  vadeado,  no
       τῶν μεταξὺ πολεμίων, εἰδὼς δὲ τὰ μεγέθη τῶν  habría nadie tan necio ni tan torpe que, huyendo,
       ποταμῶν  ὧν  διεπέρασεν,  ἐλπίσαι  ποτ᾽  ἂν  ὅτι  esperara alcanzar la patria.
       φεύγων  εἰς  τὴν  οἰκείαν  ἀφίξεται.  [8]  διόπερ  8  Por  eso  creía  que  ellos  debían  desechar
       ᾤετο δεῖν αὐτούς, ἀποκεκομμένης καθόλου τῆς  totalmente esta esperanza, y que tuvieran, ante su
       τοιαύτης     ἐλπίδος,    τὴν    αὐτὴν     διάληψιν  situación,  la  misma  opinión  que  se  habían
       ποιεῖσθαι  περὶ  τῶν  καθ᾽  αὑτοὺς  πραγμάτων  formado ante las desgracias ajenas.
       ἥνπερ  ἀρτίως  ἐποιοῦντο  περὶ  τῶν  ἀλλοτρίων
       συμπτωμάτων.  [9]  καθάπερ  γὰρ  ἐπ᾽  ἐκείνων  9  Pues  igual  que  ante  aquellos  jóvenes,  todos
       τὸν  μὲν  νικήσαντα  καὶ  τεθνεῶτα  πάντες  consideraban  feliz  tanto  al  vencedor  como  al
       ἐμακάριζον τοὺς δὲ ζῶντας ἠλέουν, οὕτως ᾤετο  muerto, y, en cambio, compadecían a los vivos, de
       δεῖν καὶ περὶ τῶν καθ᾽ αὑτοὺς διαλαμβάνειν καὶ  igual  manera  Aníbal  pensaba  que  ellos  debían
       πάντας  ἰέναι πρὸς τοὺς  ἀγῶνας, μάλιστα μὲν  opinar acerca de sí mismos. Todos debían acudir
       νικήσοντας,  ἂν  δὲ  μὴ  τοῦτ᾽  ᾖ  δυνατόν,  a  los  combates  para  vencer,  y  si  esto  resultaba
       ἀποθανουμένους.                                        imposible, para morir.
       [10]  τὴν  δὲ  τοῦ  ζῆν  ἡττημένους  ἐλπίδα  κατὰ  10 Les pedía que no admitieran en modo alguno
       μηδένα  τρόπον  ἠξίου  λαμβάνειν  ἐν  νῷ.  [11]  la  esperanza  de  sobrevivir  derrotados.  11  Si
       τούτῳ γὰρ χρησαμένων αὐτῶν τῷ λογισμῷ καὶ  adoptaban  este  razonamiento  y  designio,  era
       τῇ  προθέσει  ταύτῃ,  καὶ  τὸ  νικᾶν  ἅμα  καὶ  τὸ  evidente que les seguirían a la vez la salvación y
       σῴζεσθαι προδήλως σφίσι συνεξακολουθήσειν.  la  victoria,  12  porque  todos  los  que  por

       [12] πάντας γὰρ τοὺς ἢ κατὰ προαίρεσιν ἢ κατ᾽  preferencia  o  por  necesidad  adoptan  un  tal
       ἀνάγκην      τοιαύτῃ     προθέσει     κεχρημένους  propósito, jamás se engañan en cuanto a vencer a
       οὐδέποτε     διεψεῦσθαι      τοῦ    κρατεῖν     τῶν  sus adversarios.
       ἀντιταξαμένων.
       [13] ὅταν δὲ δὴ καὶ τοῖς πολεμίοις συμβαίνῃ τὴν  13 Y siempre que el enemigo tenga la esperanza
       ἐναντίαν  ἐλπίδα  ταύτης  ὑπάρχειν,  ὃ  νῦν  ἐστι  opuesta,  que  es  lo  que  ahora  acontece  a  los
       περὶ Ῥωμαίους, ὥστε φεύγουσι πρόδηλον εἶναι  romanos, pues es evidente que si huyen la gran
       τοῖς  πλείστοις  τὴν  σωτηρίαν,  παρακειμένης  mayoría logrará salvarse, ya que tienen su patria




     104  Eufemismo: morían.
   278   279   280   281   282   283   284   285   286   287   288